Bělorusko je vyspělá průmyslová země a
významným průmyslovým odvětvím ekonomiky je
strojírenský, přesněji automobilový průmysl
svými výrobky známý i za hranicemi. Vedle MTZ
(traktory) a MAZ (tahače, autobusy)
k
vlajkovým lodím běloruského průmyslu patří BelAZ
- Bělarusskij avtomobilnyj zavod, přední
výrobce sklápěčů pro těžbu v lomech s 30 %
podílem na trhu. Svou produkcí konkuruje značkám
Terex, Caterpillar, Komacu, Liebherr a Hitači.
Pro nás je zajímavé, že
na projektu
modernizaci závodu BelAZ podílela česká firma
Alta z Brna. Reportáž Běloruských listů z
návštěvy Belazu je v článku
Na vlastní oči - Prohlédli jsme si tovární haly
žodinského Belazu.
Na velikosti (někdy) záleží - Belaz-75600
Největší sklápěč Belaz váží 250 tun a dalších
320 tun uveze na korbě.
Závod BelAZ se nachází v
Žodinu, šedesátitisícovém městě ležícím 50
km na severovýchod od
Minsku. Historie podniku sahá do roku
1946, kdy bylo přijato rozhodnutí o výstavbě
závodu na výrobu strojů pro těžbu rašeliny. V
roce 1948 byla dokončen projekt a zahájena
výstavba, o dva roky později vyjely první
stroje. Už v roce 1951 byl přebudován na
výrobu silničních a melioračních strojů Dormaš.
V roce 1958 byl přejmenován na Bělarusskij
avtomobilnyj zavod a vyrobil první sklápěcí
automobil MAZ-525 o nosnosti 25 tun, rok
nato sjel tisící sklápeč MAZ-525 a první modely
sklápěčky MAZ-530 s nosností 40 tun.
 |
 |
| MAZ-525 |
MAZ-530 |
V roce 1960 podnik zahájil vývoj sklápěče
s novým designem určený pro povrchovou těžbu.
Roku 1961 přišel s prototypem 27-tunového BelAZ-540
a v roce 1963 se 40-tunovým BelAZ-548. V
roce 1965 byl model 548 oceněn Zlatou medailí na
Lipském mezinárodním veletrhu a o rok později
přišla jeho sériová výroba.
 |
 |
| MAZ-540 |
MAZ-548 |
Roku 1968 následoval sklápěč BelAZ-549 s
nosností 75 tun a roku 1977 BelAZ-7519 o
nosnosti 110 tun.
 |
 |
| BelAZ-549 |
BelAZ-7519 |
V roce 1978 se výroba rozšířila o letištní
tahač do 100 tun, roku 1982 byl vyroben
prototyp BelAZ-75211 s nosností 170 tun a roku
1983 tisící sklapěč BelAZ-549.
 |
 |
| Letištní tahač
BelAZ |
BelAZ-75211 |
V roce 1990 byl vyroben do té doby
největší sklápěč o nosnosti 280 tun, v roce
1994 prototyp 55-tunový BelAZ-7555 nové
generace sklápěčů s mechanickou transmisí,
roku 1996 následován modelem 75131.
 |
 |
| 280-tunový BelAZ |
BelAZ-75131 |
Generální ředitel Pavel Marijev byl
vyznamenán tituly "Ředitel roku" a "Hrdina
Běloruska". Firma BelAZ je držitelem systému
kvality při projektování, přípravě, výrobě,
montáži a servisu podle certifikátu ISO 9000.
Za prvních padesát let své existence vyrobil
na 120 tisíc lomových strojů v 500 modifikacích.
V nových ekonomických podmínkách dnes vyrábí
ještě techniku pro silniční stavitelství,
speciální zařízení pro přepravu metalurgické
výroby a podzemní dopravní prostředky. V roce
2004 se součástí koncernu BelAZ stal také
Mogilevský automobilový závod, vyrábějící
stroje pro podzemní těžbu.
Modelové řady
Závod vyrábí na 200 modifikací sklápěčů
o nosnosti 30-200 tun. Silnou stránkou Belazu
je cena - tuna nosnosti jeho sklápěčů stojí 4-5
tis. dolarů oproti 8-12 tis. u americké
konkurence. Pro zájemce
ceny sklápěčů platné v Rusku se pohybují od
2,5 mil. Kč za nejmenší modely 7540 o nosnosti
30 tun až po 30 mil. Kč za 200-tunový 75303 vč.
DPH.
Když je třeba "kolibříky" převézt
Sklápěče o nosnosti 30, 40 nebo 42 tun se
vměstnají jedno vozidlo na jednu plošinu
železničního vagonu. Z vozidla se sejme
karoserii a odmontují kola. Dvě sedadla,
podvozek a karoserie se upevní na plošině, do
karoserie se složí 6 kol a sada náhradních dílů.
Opětovné složení se provádí při vykládce a
nevyžaduje "speciální dovednosti".
Vývoj
Po modernizaci závodu se snížilo
opotřebení technologického vybavení z 89 na
59 %, sklápěče jsou vybavovány motory firem
Deutz a Cummins. V září 2005 firma představila
nový sklápěč BelAZ-75600 4x2 o nosnosti 320
tun. Tímto modelem reaguje na trend
zvyšující se hloubky korby sklápěčů a řadí se po
bok 360-tunového Liebherr T282B a 345-tunového
Caterpillar 797B. Do dvouletého vývoje tohoto
"mastodonta" BelAZ investoval 9 mil. dolarů.
Hmotnost vozidla je 250 tun, délka 14,9 m,
šířka 9,25 m a výška 7,22 metru, geometrický
objem korby je 139 m3, nejvyšší rychlost 64 km/h.
Sklápěč má dvoumístnou kabinu, videokameru
vpředu i vzadu, motor je Cummins QSK 78-C s 3500
koňskými silami,
elektrický pohon fy Siemens, na
čtyřmetrových kolech jsou pneumatiky 55/80 R63,
generátor má sílu 2536 KWh. Objednávka na první
Belaz-75600 přišla z ruské kemerovské oblasti a
směřovat sem mají ještě další dva kusy.
Motor QSK78 v Belazu 75-600
Mezi nové projekty patří také
mechanizovaná výztuž lávového komplexu pro
udržování horniny při těžbě z ložisek podzemní
cestou. BelAZ testuje prototypy 5 dalších modelů
- sklápěče do lomů BelAZ-7516 s hydromechanickým
převodním ústrojím a nosností 135 tun a BelAZ-7555E
s nosností 60-65 tun vybavený na zadních kolech
brzdami s ochlazovačem oleje a motorem o síle
750 koní. Model 32-tunového BelAZ-7528 používá
originální schéma transmise, které umožňuje
změnit kolový vzorec ze 6x2 na 6x6, a je
určen pro povrchovou těžbu a stavbu tunelů a
vodních staveb. Na zakázku ruských
úpravárenských kombinátů byla rozpracována
zkušební série sklápěčů o nosnosti 45 tun.
Kam směřují sklápěče BelAZ
Na 70 % výroby směřuje do Ruska - do
podniků, které těží v Kuzbasské uhelné pánvi,
uralském regionu, Jakutsku, Kursku, na Dálném
Východu nebo Kolském poloostrově, nově
Kazachstánu a snaží se vstoupit na trh v
Arménii. BelAZ se snaží ovládnout ruský trh a
úspěšně konkuruje japonským a americkým vozům.
Belaz ve
svém živlu - vývoz kimberlitové rudy z
povrchového diamantového dolu v sibiřském Mirném,
hloubka dolu 525 m, průměr 1,2 km, Belaz je
označen červenou šipkou.
V prosinci 2005 objednala Čína sklápěče o
nosnosti 55 a 130 tun v hodnotě 28 mil. dolarů,
BelAZ v Číně vybuduje servisní středisko a
montážní závod vozidel této nosnosti. Za celou
dobu Belaz do Číny prodal tři tisíce vozidel, z
toho 64 v roce 2004, a nyní se rýsují vyhlídky
na dodávku sklápěčů s nosností přes 180 tun.
Obvyklá roční produkce je okolo 1400 a v roce
2006 plánuje výrobu 1700 vozů, Sibiřská
uhelná energetická společnost (sdružení
zajišťující 30 % uhlí na ruském trhu) chce
odebrat vozy za 215 mil. Kč.
BelAZ a Česko
I v Česku stále jezdí Belazy a potřebují
náhradní díly. Ty zajišťuje brněnská firma
Alta, která zastřešovala rekonstrukci
běloruského závodu v objemu 118 mil. dolarů v
letech 1999-2003 za podpory České exportní banky
a EGAP dodávkami obráběcích a tvářecích strojů,
lisů, měřicí a kontrolní techniky. Mezi
dodavateli byl i
TOS Varnsdorf, který v roce 2000 Belazu
poskytl stroje za 10 mil. dolarů a byla to pro
něj největší zakázka desetiletí. Alta s BelAZy
také obchoduje (např. v roce 2004 realizovala
Belazy do Vietnamu).
